Kombinace zmíněných faktorů – délky a síly mrazu znamenala lokálně až 100 procentní ztráty na úrodě hroznů, ovocných stromů a ořešáků.
Podle klimatických modelů se k nám dostal arktický vzduch přímo ze severu. Některé místa na celém území republiky byla postižena více a jiná méně. Projevily se i značné místní rozdíly. Méně postižená místa byla ve vrchních částech svahů, na kopcích nebo zvýšených polohách. Někdy se v postižené lokalitě objevily výjimky, byly to zahrady a pozemky v blízkosti lesa.
Zmrzlý přírůstek Révy vinné |
Na příchod pozdních jarních mrazíků se nikdo nemůže předem připravit a ochrana v postižených místech je nemožná nebo by byla drahá. Na citrusových plantážích se na ochranu stromů používají plynové hořáky ale zase jen tam, kde mrazy ohrožují úrodu, dále je možné používat jako ochranu netkanou textilii, které by ale v tak nízkých teplotách jako letos příliš nepomohla.
Réva vinná na mé zahradě byla postižena z 99 procent, neomrzly pouze dva keře, které jsou na nevhodném místě v blízkosti jednoho stromu. Na ostatních keřích došlo k totálnímu mrazovému poškození, a to jak mladých výhonků, tak i starého dřeva.
Plod meruňky |
Regenerace probíhala podle jednotlivých odrůd různě: Docházelo k růstu z podoček, případně z kmínku, nejvíce postižené keře obrážely od země.
Pokud vymrzne loňské dřevo je réva velice dobře schopna obrazit i ze starších částí kmene nebo od kořenů.
Přes příznivý charakter počasí k novému růstu nedocházelo hned, ale první přírůstky se začaly objevovat až za 3 – 4 týdny. Takto zregenerovaná rostlina kvete pouze výjimečně, a díky kratšímu období růstu bude více náchylná k zimním mrazům v následujícím roce.
Vegetační období zkrácené o jeden měsíc znamenalo, že i přes občasný výskyt květů hrozny většinou nedozrály v konzumní kvalitě.
Mráz na plůdcích švestky |